Do Vánoc 2021 zbývá:
 
 

Neodmyslitelnou součástí „svatých nocí“ bývaly koledy, spojené s obchůzkou po domech. Přitom se zpívaly písně liturgické i lidové. V jejich obsahu je zachycena nálada zimního času, veselé lidové muzikantství, mnohdy i sociální skladba obyvatel venkova. Navíc koleda obsahuje přání všeho dobra: zdraví, štěstí, požehnání, úrodu na poli, hojnost dobytka ve chlévě. Náboženské koledy opěvují cestu do Betléma, narození Ježíška, starost o jeho život.

Každým rokem obcházeli dospělí koledníci i děti po vesnicích a městech, zpívali na ulicích, ve dvorech, i v domech. Na vsi byl stálým koledníkem obecní pastýř. Chodil po koledě často i se svou ženou, dětmi, pomocníky, někdy i s hudebníky.

Kouzlo Vánoc s pastýřským vytrubováním a koledováním bylo důležitým inspiračním zdrojem české hudbě. Bohatství českých vánočních koled je zaznamenáno v českých kancionálech, které ovlivnily styl tzv. pastorel – drobných vánočních jedno i vícehlasých zpěvů s doprovodem smyčcových i dechových nástrojů. V pastorelách, které hojně skládali čeští kantoři, se prolínají nápěvné prvky koled a světských lidových písní s hudbou umělou. Některé pastorely, zejména česká vánoční mše Jakuba Jana Ryby „Hej mistře, vstaň bystře“ patří dodnes ke stálému vánočnímu repertoáru kostelních kůrů.

Z vánočních písní umělých je nejznámější „Tichá noc“. Napsal ji 23. prosince 1818 Josef Mohr a obsahovala šest textových strof. Hudbu složil učitel Franz Gruber. Tato píseň pronikla do celé Evropy i zámoří například do Japonska, na Tahiti, Havaj a Filipíny. Znají ji ovšem i v Africe, stejně jako v Zairu, Keni a dokonce na Madagaskaru. Podle odhadů bylo vydáno několik miliónů nosičů s pěti sty variantami „Tiché noci“.

Vánoční atmosféru koledování nám dodnes živě přibližují kresby Josefa Lady.

hudbicka



 
 

Napiš komentář