K doprovodným jevům především v období adventu náležela výzdoba obytných místností zelení. Mechem a větévkami se přizdobovaly Betlémy, větévky jedlí a smrků se zastrkávaly za obrázky, dávaly se do váz a do oken. Zdobily se vánoční stromky. Zimostráz a místy rozmarýn a barvínek se používaly k oživení rozmanitých vánočních dekorací a přizdobení vánočních pokrmů. Zvyk zavěšování jmelí a zdobení příbytku cesmínou k nám přišel později a to ze západní Evropy.

Zmíněné zvyky v mnoha rodinách přetrvávají dodnes. Čím více jsme závislí na technice a moderních vymoženostech, tím zřetelněji toužíme po zeleni. V zimě, kdy je krajina pokrytá sněhem, je jí málo. Její nedostatek se snažíme alespoň symbolicky nahradit předvánoční a vánoční výzdobou našich domácností, v nichž nechybějí větévky jehličnanů a vždyzelených listnáčů, ani květiny.

Nejčastěji používané vánoční ratolesti k výzdobě:

Zimostráz – je symbol ochrany. Splétaly se z něho věnce a věnečky, byl součástí mikulášských vrkočů a spousty dalších přírodních dekorací.

Cesmína – v Anglii a Americe je jedním z nepostradatelných symbolů vánoc. Její obliba je tak velká, že tady nechybí snad v žádné domácnosti. Je vyobrazena na vánočních ubrusech, pohlednicích, svátečních zástěrách, prostírkách, balícím papíru a nádobí. Tvoří i součást vánočních girland a ozdůbek na vánoční stromky. U nás se cesmína uplatňuje v předvánoční době při zdobení adventních věnců, svícnů, girland a kytic.

Rozmarýn – považoval se za rostlinu posilující paměť

Jmelí – Keltové a Germáni považovali visící kulovité keře jmelí za posly bohů seslané na zem. Keltští kněží pod stromy se jmelím obětovali a při náboženských obřadech odsekávali jmelí zlatými srpy. Jmelí mělo přinášet po celý rok štěstí a ochraňovat člověka před zlými mocnostmi. Nedávalo se do váz, ale vždy se zavěšovalo ke stropu, zpravidla nad stůl, kde ochraňovalo rodinu před neštěstím. Zavěšování jmelí je vánoční zvyk, který k nám přišel z Anglie přibližně před sto třiceti lety.