Zvyky západního světa už stačily ovlivnit i asijské země. Například Japonci také znají Santa Clause. Nemá však pro ně náboženský význam. Vánoce jsou čas, ve kterém si dárky předávají hlavně zamilovaní. Daleko důležitější je pro ně Nový rok. Stejně tak to je i v nejlidnatější zemi světa – Číně. Přestože mají zcela odlišné náboženské a kulturní pozadí, v prožívání normálních lidí se od sebe české Vánoce a čínské svátky Nového roku až tak neliší.

Čínský Nový rok je svátek, kterým se oslavuje příchod nového lunárního roku. Proti českým Vánocům je opožděný zhruba o měsíc. Stejně jako o Vánocích je důležité, aby se u večeře sešla celá rodina. Lidé si sice nedávají dárky mezi sebou, ale obdarovávají děti. Ty dostávají červené obálky s penězi. Na obálkách je blahopřejná symbolika podle toho, v jakém znamení rok je.

I zdobení stromečku má v Číně paralelu. V předvečer svátků se na dveře musí vylepit symbol nového roku. Vylepují se také bůžci bohatství, to jsou dvě děti – chlapeček a holčička. Na dveře se ještě dává červený papír se znakem pro štěstí. Musí se ale pověsit vzhůru nohama, protože čínsky zní slovo „otočit“ stejně jako „přijít“. To znamená, že když člověk řekne: „otočené štěstí“, znamená to i: “ štěstí přichází.“
Praktická čínská pověra, kterou by jistě ocenil i nejeden Evropan, říká, že do konce roku musí člověk uhradit všechny své dluhy.