Na Nový rok se konaly sváteční mše, jichž se účastnilo hodně lidí. Vstávalo se brzy, protože dlouho vyspávající člověk byl považován za lenocha či darmošlapa. Mezi lidmi se zakořenilo rčení: „Jak na Nový rok, tak po celý rok.“ V polovině devatenáctého století či ještě dříve se chodilo koledovat s novoročními koledními proutky anebo s fanfrnochem. Koledování s fanfrnochem se říkalo „fanfrnochovat“. Tento lidový hudební nástroj měl řadu dalších lidových pojmenování, např. bukál, bukáč, brumbál nebo býk. Byl to vlastně džbán nebo korbel, na kterém byla napnutá měchuřina jako na bubnu. Ve středu kůže byl otvor, ve kterém byl upevněn pramen žíní, za které se tahalo. Žíně se musely neustále vlhčit, aby v ruce neklouzaly. V tento den se slaví zjevení Ježíše. Je téměř totožný se svátkem narození Páně neboli Štědrým dnem. Rozdíl je pouze v tom, že na Tři krále se Bůh zjevuje jako člověk a na Štědrý den se zjevuje jako právě narozené dítě. V tento den se Kristus zjevuje nejen izraelskému národu, ale všem.

Podle Bible k malému Jezulátku přiběhnou nejprve prostí pastýři, kteří slyší jásající anděly, ohlašující slávu o božím zrození. Podle legendy později dorazí se svými dary i tři králové-mudrci, Kašpar, Melichar a Baltazar. K + M + B Dle legendy se jednalo o tři mudrce (pohany), kteří byli hvězdopravci odněkud z Arábie.
Uměli číst ve hvězdách a podle nich prý s přesností dokázali určit datum narození Velkého krále a dokonce i jeho přesnou polohu. Tito mudrci se vypravili se svými dary – myrhou, kadidlem a zlatem do Betléma krále králů přivítat.
Je však s podivem, že tito mudrci, kteří datum narození i jeho polohu dokázali vypočítat s přesností několika měsíců dopředu, přichází do Betléma jako poslední v době, kdy již u jesliček nikdo není. Nicméně, podle této legendy se v tento den zjevuje Kristus i pohanům.

Na Tři krále se již od středověku místy přidávaly do betlémů figurky tří králů. Časem se staly trvalou součástí betlémů. Mládež obcházela s nejslavnější koledou a malým přenosným betlémem chalupy i městské domy. Některé verše převzali malí koledníci z divadelních her, které hráli v době barokní žáci jezuitských kolejí. Chlapci chodili po trojicích, oblečeni v bílých řízách, s papírovými korunami a s hvězdou vlasaticí na tyči. Na dveře stavení psali svěcenou křídou písmena K+M+B. Jsou to iniciály biblických mudrců Kašpara, Melichara a Baltazara, jež měly dům chránit ode všeho zlého. Podle jiných pramenů šlo o požehnání „Christus mansionem benedicat“, tzn. „Kristus ať požehná příbytek“. K iniciálám připsali příslušný letopočet.

Tříkrálovou obchůzkou končil čas Vánoc, čas plný kouzla, pokoje a míru. Teprve po 6. lednu začal reálně nový rok a mohl se roztočit kolotoč muzik, svateb a radovánek masopustu.