Štěpán byl jedním z Kristových apoštolů. Proslul jako výborný řečník, vypravěč a vykladač Kristova učení. Nejvyšší židovskou radu obvinil z Mesiášovy smrti a byl proto odsouzen a ukamenován.

V lidové tradici měl velký význam druhý svátek vánoční, obecně zvaný „koleda“. Byl to den uvolnění, veselí, návštěv, přání a zpívání – koledování. Je zasvěcený svatému Štěpánovi. S přáním chodili obecní zaměstnanci, hlavně pastýř, k jehož obchůzce patřilo vytrubování u každé chalupy. Po koledě chodili děti i dospělí, ale především chudí lidé. Jak uvádějí prameny, chudé rodiny si koledou zabezpečily živobytí na několik zimních týdnů, protože o Vánocích bylo zvykem každého podarovat. Pro koledníky se pekly zvláštní větší koláče, ale dostávali rovněž vánočky, jablíčka, ořechy a později i peníze.

Zpívané koledy doprovázely snadno přenosné hudební nástroje – housle, harfička, dudy, cimbálek a také speciální, spíše rytmický nástroj zvaný „hukál“ nebo „fanfrnoch“.

Koledou se uzavíral veselý čas Vánoc.