Do Vánoc 2019 zbývá:
 
 

Svatá Lucie se narodila údajně v Syrakusách na Sicílii kolem roku 286. Již jako dívka se zaslíbila Bohu a složila tajně slib čistoty. Matka, která o její víře nevěděla, ji však přislíbila mladíkovi z pohanské rodiny. Dívka chlapce odmítla a své věno rozdala chudým. Mladíka popudilo, že přišel o dívčino bohaté jmění a udal Lucii úřadům, které křesťany tvrdě trestaly. Když Lucie odmítla jejich příkaz obětovat pohanským bohům, nechal ji římský místodržící mučit, polévat horkým olejem a pak setnout mečem. Stalo se tak 13. prosince 304. Od té doby si křesťané připomínají její památku.

 

Oslavy svaté Lucie se udržely v severských zemích, především ve Švédsku. Svátek je zde spojen s příchodem světla, kdy se krátí dlouhé zimní noci a prodlužuje se den.Jméno Lucie pochází z latinského lux, což znamená světlo. Mluví o naději, že po tmě se k nám vrátí světlo. Odtud vzniklo i Pořekadlo: Lucie noci upije, ale dne nepřid. Znamená to, že od tohoto dne se začínají noci zkracovat a den prodlužovat. Lucii představuje dívka s rozpuštěnými dlouhými vlasy, oděná do bílých šatů. Na hlavě nese věnec z chvojí se zapálenými svíčkami. Obdobné oslavy svaté Lucie jsou však známy i v Itálii, Německu a jinde.

U nás se do dvacátých let minulého století zachovaly zejména na venkově obchůzky žen v předvečer svátku svaté Lucie. Přestavovaly tiché, tajemné postavy, obcházející někde s dřevěným nožem, jinde s březovým koštětem a husí peroutkou. Byly ustrojené do bílého roucha, obličej zahalený bílou plachetkou nebo pomoučený, v jižních Čechách se škraboškou ve tvaru dlouhého zobáku. Symbolizovaly mimo jiné čistotu a to nejen oděním, ale i naznačováním vymetání smetí z jizby. Tyto postavy nenadělovaly, jenom strašily.Lidé věřili, že v den jejího svátku musí mít hospodyňky naklizeno, protože Lucie prý obchází stavení za stavením a krutě trestá nepořádek.

O svaté Lucii se také nesměla zapomenout nasít do misky s hlínou pšenice, která po deseti dnech zalévání v teple světnice vzešla. Na Štědrý den se potom z kvality trávníčku usuzovalo na budoucí úrodu.

Dnů, které zbývaly po Lucii do vánočních svátků, se plně využívalo k uklízení, pečení a výzdobě příbytku. Venkovské světnice se vybílily, nábytek a podlaha vydrhly, nově se povlékly peřiny, mnohde přikryl stůl bílý ubrus, nachystalo se slavnostní nádobí.

Svatá Lucie je patronkou přadlen, a na její svátek bylo proto zakázáno příst a drát peří.



 
 

Napiš komentář