Do Vánoc 2019 zbývá:
 
 

Štědrý den patří k významným dnům v roce. Naši předkové mu připisovali zvláštní moc, a proto se v tento den udržovala řada zvyků a magických úkonů, které měly zajistit především bohatou úrodu, dobrou užitkovost domácích zvířat a také zdraví a štěstí rodiny. Štědrý den, resp. Štědrý večer je u nás znám již od čtrnáctého století a, jak název napovídá, je spojen s obdarováváním.

S východem první hvězdy se usedalo ke štědrovečerní večeři. Podle tradice se mělo na stole objevit „devatero jídel“ od všeho, co se v roce urodilo. Mnohým jídlům se přisuzoval magický význam. Na stole nesměly chybět chléb, vánočka, česnek a cibule.

Na začátku hostiny se podávala vánoční oplatka s medem. Polévka bývala hrachová nebo čočková. Jako hlavní jídlo se dělával kroupový nákyp s houbami, v Podkrkonoší známý jako „hubník“, ve středních a jižních Čechách jako „Černý kuba“. Dále si lidé pochutnávali na sušeném domácím ovoci – křížalách, sušených hruškách, švestkách a rozinkách: rozvařeným s kořením se říkalo „muzika“. Součástí večeře byla také čerstvá jablíčka a ořechy. Na závěr se podával čaj nebo punč s pečivem, tzn. s vánočkou, jinde se závinem a postupem času též s cukrovím. Je přirozené, že sváteční jídelníček měl řadu krajových a místních variant.

Štědrý den

Části večeře odnesli po jídle hospodář a hospodyně ke stromům, drůbeži a dobytku. Svůj díl dostaly i oheň a voda, aby neškodily.

Další průběh večera byl vyhrazen různým zvykům, hrám, nadělování, zpívání koled a hlavně zábavě mladých, kteří obvykle společenskou formou hádali svou budoucnost (lití olova, házení střevíce, vybírání polínek, pouštění ořechových skořápek se svíčkou po vodě,,,). Večer obvykle zakončila cesta na půlnoční mši.



 
 

Napiš komentář