První vánoční strom v podobě, jakou známe dnes, se v českých zemích objevil teprve v roce 1812 a to v pražské čtvrti Libeň. Na náměstí Na stráži kdysi stál zámeček zvaný „Ztracená varta“, který byl obklopen malebným parčíkem. V tomto zámečku bydlel ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich, kterého z Pasova povolal do Prahy „mozartovský direktor“ Domenico Guardasoni původně jako režiséra Stavovského divadla. Pan Liebich byl vzdělaný muž se značným rozhledem a zkušenostmi, zanícený milovník umění a ve svém domě hostil umělce a jejich obdivovatele.

O Vánocích 1812 sezval papá Liebich, jak byl mezi přáteli nazýván, všechny své přátele a přichystal jim velké překvapení. Po bohaté večeři jejímž vyvrcholením byl oblíbený kapr na černo, otevřel dveře sousedního salonu a hosté mohli v úžasu obdivovat urostlou jedli ozdobenou mnoha rozsvícenými svíčkami, pozlaceními řetězy, ořechy, jablky a dalšími ozdobami. Tento vánoční, u nás dosud neznámý zvyk, si přivezl pan Liebich z rodného Bavorska.

Domácí pán své hosty příjemně překvapil a oni se mu odvděčili tím, že skoupili od lichvářů všechny jeho směnky, kterými se Liebich tehdy značně zadlužil.

O prvním vánočním stromku se dočítáme ještě z pera Aloise Jiráska v pátém díle románu F. L. Věk v kapitole nazvané Štědrovečerní epizoda. O prvních stromcích píše i Božena Němcová v knize Babička a v knize Pohorská vesnice.