Do Vánoc 2020 zbývá:
 
 

K zobrazení proslulé biblické scény inspirovalo jeho tvůrce narození Krista a klanění králů. Všeobecně se soudí, že první živý jesličkový obraz vytvořil František z Assisi už v roce 1223. V jeskyni nedaleko obce Grecio v Umbrii dal umístit jesle vystlané senem. U jeslí postavil osla a vola a sloužil zde za přítomnosti vesničanů štědrovečerní mši. Scéna se natolik líbila, že byla napodobována v řadě italských klášterů.

V době gotiky se setkáváme se Svatou rodinou při církevních hrách. Ježíšek, někdy i Josef a Marie, byl vyřezán ze dřeva, ostatní postavy hráli živí herci.

Koncem 16. století se o budování kostelních betlémů zasloužili jezuité konající své misijní cesty ve velké části Evropy, ale i v Asii a Jižní Americe. Za skutečné předchůdce současných jesliček jsou považovány jesličkové oltáře a skříně, které zobrazovaly Kristovo narození. Tyto obrazy byly neměnné. Teprve později byly betlémové postavy, často v životní velikosti, přemisťovány podle betlémské časové posloupnosti (oznámení příchodu Spasitele, narození, klanění králů). To zvýšilo zájem diváků.

První kostelní jesle u nás byly vystaveny o Vánocích roku 1562 v kostele svatého Klimenta na Starém Městě pražském. Stavění jeslí se rychle šířilo i v okolí Prahy.

Po roce 1780 bylo vystavování jeslí v kostelích označováno za nedůstojné, protože věřící, především mládež, věnovali obvykle více pozornosti vlastním jeslím než církevnímu obřadu. Proto byly z chrámových prostor vykázány.

Kostelní jesle byly zpravidla vyráběny profesionálními mistry. Postavy oblékali do drahých látek, nechyběl ani bohatý doprovod služebnictva. Celá betlémská scenerie byla většinou zasazena do fantastické biblické krajiny.

Biblický příběh prosté ženy Marie s děťátkem byl lidem velmi blízký, a tak vymýšleli, jak by se ubohé ženě s děckem mohlo pomoci. Pod rukama prostých řemeslníků, někdy i samouků, začaly vznikat nové, lidové betlémy. Ty už bývaly umístěny do české krajiny a stavení se podobala venkovským chaloupkám a městským domům. Postavičky vyjadřovaly snahu pomoci bezbrannému dítěti a vedle darů králů snášely dítěti vše potřebné k životu i prostí lidé.

Obliba stavění jesliček byla tak velká, že vznikaly celé dílny, kde se betlémy vyráběly. Vyřezávané betlémy z lipového dřeva byly poměrně drahé a mnozí si nemohli jejich nákup dovolit. Vzhledem k značné poptávce a také snaze zlevnit výrobu se začaly betlémy lisovat do forem, tzv. kadlubů, z papírové masy, sádrové hmoty, hlinky, těsta nebo vosku.. Usušené figurky se pak barvily. Místy se vyráběly betlémy keramické.

Na konci 19. století byly trhy u nás, ale i jinde v Evropě, doslova zavaleny sériově vyráběnými figurkami v několika velikostech V tu dobu se k nám začaly dovážet z Drážďan a Innsbrucku vystřihovací betlémy. Byly skladné a lehce sestavitelné. Za krátký čas vystřihovací betlémy malovali i naši autoři. Ve 20. století ovládly trh výhradně vystřihovací a skládací betlémy. Se zvykem zdobení vánočního stromku začaly však betlémy ustupovat.

Od 60. let minulého století zájem o jesličky opět roste. Lidé si je začínají zhotovovat sami, některé dílny je vyrábějí profesionálně. Objevují se betlémy vyrobené z vizovického pečiva, šustí, slámy, keramiky nebo moduritu. Řada sběratelů betlémů je zároveň i tvůrci nových jesliček.



 
 

Napiš komentář