Do Vánoc 2019 zbývá:
 
 

Toto tajemné slovo pochází z latinského „adventus“ – příchod. Je to doba očekávání příchodu Páně, narození Ježíše Krista. Advent zahrnuje čtyři neděle církevního roku a končí 24. prosince, dnem narození Páně. Adventní doba byla dobou postní, dobou střídmosti, provázena mnohými zákazy. Přestalo se tančit a nekonaly se svatby. Přesto měli lidé tento čas rádi. Zahrnoval několik pěkných svátků, které poněkud zkrátily dobu čekání a příprav na svátek nejočekávanější – Štědrý den.

Každé adventní ráno chodili dospělí i děti na jitřní bohoslužby zvané „roráty“. Zpívali při nich písně, z nichž úvodní začínala slovy „Rorate caeli …“(„Rosu dejte nebesa shůry“), a odtud tedy název mše. V kostelních lavicích si lidé prosvěcovali tzv. rorátními svíčkami, půvabnými dílky vosku, do nichž byl zapuštěn knot. Měli nejrůznější tvary. Nejoblíbenější byly modlitební knížky a věnečky s drobným kvítím a ozdůbkami z barevného vosku.

Advent

Za dlouhých zimních večerů se naši předkové scházeli ke společné práci – předení a draní peří. Čas si krátili a zpříjemňovali zpěvem, různými hrami, Vyprávěním pohádek a smutných i veselých příběhů.

Hlavním symbolem Adventu je: adventní věnec. Adventní věnec patří k nejznámějším symbolům předvánočního času. Je symbolem vítězství a královské důstojnosti. Podle Bible je projevem radosti, úcty a vítězství. Adventní věnec je holdem tomu, kdo je očekáván a kdo zároveň přichází jako vítěz, král a spasitel – Ježíš Kristus. Rozlévající se světlo z hořících svící symbolizuje přicházejícího Krista, který rozptyluje temnotu a strach, neboť on je „Světlo světa“.
Původní barva na věnci byla barva fialová jako barva kněžského roucha. Postupem času se přidaly i ostatní barvy, ovšem nejvíce převládá v dnešní době barva červená, zelená a zlatá, které působí nejsvátečněji.



 
 

Napiš komentář