Štědrovečerní večeře

Co se jedlo na Štědrý večer

Štědrovečerní večeře je pro mnoho českých rodin jedním z hlavních okamžiků Vánoc. Dnešní obvyklé menu může zahrnovat rybí polévku, smaženého kapra s bramborovým salátem a na závěr vánoční cukroví. Není to však jediná správná podoba večeře. Zvyky se lišily podle regionu, dostupných potravin a rodinné tradice.

Štědrovečerní večeře

Co jedli naši předkové

Na venkově se štědrovečerní jídla často připravovala především z toho, co si rodina během roku sama vypěstovala nebo nasbírala. Na stole se proto objevovaly obiloviny, luštěniny, houby, čerstvé i sušené ovoce, ořechy a domácí pečivo. Nešlo o jednu přesně danou večeři, která by vypadala všude stejně. Podoba štědrovečerního menu se lišila podle regionu, rodinných zvyklostí i toho, jaké suroviny měli lidé k dispozici.

Mezi běžné pokrmy patřily různé kaše, například hrachová, čočková, prosná nebo krupičná. Oblíbená byla také jídla z hub – například houbový kuba, hubník nebo houbové omáčky. Na stole nechyběly ani hrách, čočka, kroupy, chléb, vánočka a sušené ovoce. V některých oblastech se připravovaly také takzvané vánoční šišky z těsta, které zbylo při pečení vánočky.

Štědrovečerní večeře navíc nemusela být jen jedním hlavním chodem. V některých regionech se tradičně připravovalo více pokrmů a jejich počet mohl dosahovat až devíti. Na Valašsku nebo na Doudlebsku se například dochovala představa, že větší počet pokrmů či druhů jídel přinese v následujícím roce dobrou úrodu.

Ryby se na vánočním stole objevovaly také, jejich dnešní podoba však není tak stará, jak by se mohlo zdát. Kapr se sice jedl už dříve, ale tradičně se připravoval jinak než dnes. Podával se například s černou sladkou omáčkou nebo jako ryba na modro či ve sladkokyselé úpravě. Smažený kapr s bramborovým salátem se na českém venkově výrazněji rozšířil až v období první republiky. Podobně se na venkovské stoly teprve postupně dostávalo vánoční cukroví, které bylo dříve především záležitostí měšťanského prostředí.

Proč mělo jídlo zvláštní význam

Štědrovečerní večeře nebyla jen slavnostním jídlem. V lidové tradici měla také symbolický význam a byla spojována s přáním zdraví, štěstí a hojnosti v nadcházejícím roce. Štědrý den byl považován za výjimečný a lidé věřili, že to, co se během tohoto večera odehraje, může ovlivnit budoucnost. Proto se při přípravě stolu a samotné večeři dodržovala řada zvyků, které se podle regionu lišily.

Důležitou roli hrály především potraviny, které představovaly úrodu a hojnost. Na stole se proto objevovaly luštěniny, obilí, ovoce, ořechy nebo chléb. V některých domácnostech se pod ubrus dávaly klasy či zrno a pod stolem mohla být sláma. Takové zvyky měly symbolicky zajistit dobrou úrodu a dostatek pro celou domácnost v příštím roce.

Význam měly i jednotlivé potraviny. Luštěniny a obilniny souvisely s úrodou a hojností, ovoce zase patřilo k zásobám, které si domácnost připravovala na zimu. Na stole se objevoval také česnek, med nebo vánočka. V některých oblastech se počet pokrmů záměrně spojoval s představou budoucí prosperity – čím pestřejší měla být štědrovečerní tabule, tím lepší měla být úroda v následujícím roce.

Sváteční charakter večeře podtrhovala také samotná úprava stolu. Bílý ubrus byl v selských domácnostech slavnostní záležitostí a na stole se objevovaly svíce, chléb, vánočka nebo Bible. V některých regionech se ke stolu pojily další symbolické zvyky. Například na Valašsku a Horňácku se někdy stůl svazoval řetězem jako symbol soudržnosti rodiny a přání, aby se její členové za rok znovu sešli u stejného stolu.

A co dnes?

Dnešní štědrovečerní menu už samozřejmě nemusí odpovídat tomu, co se připravovalo v selských domácnostech před sto lety. Tradiční kapr s bramborovým salátem se stal jedním z nejznámějších českých vánočních jídel, ale není jedinou možností. Na českých stolech se dnes objevují také řízky, ryby připravené jiným způsobem, houbový kuba, různé bezmasé pokrmy nebo rodinné speciality, které se dědí z generace na generaci.

Právě v tom je vánoční stolování podobné tradicím našich předků. Ani tehdy totiž neexistovalo jediné menu platné pro všechny české domácnosti. Každý region a každá rodina měla své vlastní zvyklosti. Dnes si proto můžeme slavnostní večeři sestavit podle vlastních chutí a zároveň do ní zařadit některý ze starších pokrmů, například kubu, luštěniny nebo jídlo ze sušeného ovoce.

Ať už se na stole objeví kapr, řízek, kuba nebo úplně jiné jídlo, nejdůležitější zůstává samotné setkání u svátečního stolu. Stejně jako dříve je i dnes štědrovečerní večeře především příležitostí, kdy se rodina na chvíli zastaví, sejde se společně a užije si slavnostní večer.