Jak vznikly české vánoční koledy
Když dnes slyšíme Narodil se Kristus Pán, Chtíc, aby spal nebo Nesem vám noviny, máme často pocit, že tyto písně patří k Vánocům odjakživa. Jejich příběhy jsou ale překvapivě rozdílné.
Některé vznikly před více než pěti sty lety a jejich autor už nám zůstal neznámý. Jiné mají svého autora dodnes známého jménem. Některé se dochovaly téměř v původní podobě, jiné se během staletí proměnily natolik, že bychom jejich původní text dnes téměř nepoznali.
A právě v tom je jejich kouzlo. České vánoční koledy nevznikly v jediném období. Jsou výsledkem několika staletí hudebního vývoje.
Narodil se Kristus Pán – jedna z nejstarších českých koled
Narodil se Kristus Pán patří k nejstarším českým vánočním písním, které stále běžně zpíváme.
Její přesný původ ale neznáme. Odborné zpěvníkové prameny ji kladou do 15. století. Nejstarší dochované zápisy pocházejí z přelomu 15. a 16. století. Ve Franusově kancionálu z roku 1505 je zachován začátek písně, zatímco Graduál Českého muzea stříbra v Kutné Hoře obsahuje celý notový zápis.
Zajímavé je, že tehdejší podoba zněla trochu jinak než ta dnešní. Píseň byla zapsána v třídobém rytmu a existovala také v latinské podobě En virgo parit filium. Přibližně od roku 1520 je doložena také německá verze.
Dodnes proto není jisté, kdo píseň skutečně složil. U starých písní je navíc třeba rozlišovat mezi autorem textu, autorem melodie a osobou, která píseň pouze zapsala.
Franusův kancionál nám tedy především dokládá, že se píseň v té době už zpívala. Neznamená to, že právě tehdy vznikla.
Zajímavost
Píseň, kterou dnes zpíváme téměř vždy česky, měla už v nejstarších pramenech také latinskou podobu. Její melodie tedy překračovala jazykové hranice už před staletími.
Chtíc, aby spal – koleda, jejíž autor je známý
U Chtíc, aby spal už naopak autora známe.
Napsal ji Adam Václav Michna z Otradovic, jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů 17. století. Píseň vyšla roku 1647 v jeho sbírce Česká mariánská muzika. Michna jí tehdy dal název Vánoční noc.
Původní skladba měla šest slok. Dnešní podoba je však kratší. Některé sloky postupně zlidověly, zatímco jiné se přestaly zpívat. Právě tím se z původně autorské barokní skladby stala píseň, kterou dnes mnoho lidí vnímá jako tradiční lidovou koledu.
To je na její historii možná nejzajímavější.
Chtíc, aby spal není anonymní lidová píseň. Její autor je známý. Lidovou se stala až později tím, jak se její části rozšířily mezi zpěváky a postupně se oddělily od původního díla.
Michnova koleda se navíc dostala i za hranice českého prostředí. Patří mezi několik českých barokních písní, které byly přeloženy do němčiny.
Veselé vánoční hody – koleda z doby baroka
Další známou koledou ze 17. století jsou Veselé vánoční hody.
Její text je spojen s básníkem a jezuitou Bedřichem Bridel. V kancionálu je dnes uváděn rok 1658, kdy Bridel text vytvořil. Pozdější hudební zápis je spojen s Matějem Václavem Šteyerem.
Bridelova koleda je zajímavá také svou podobou. Nejde pouze o krátké oznámení narození Ježíše. Text postupně vypráví o Marii, jesličkách, volovi a oslíkovi, pastýřích i andělech.
Právě jednoduché obrazy z Betléma jí pomohly přežít staletí.
Z původní barokní tvorby se tak postupně stala píseň, kterou dnes zpíváme jako jednu z tradičních českých koled.
Půjdem spolu do Betléma – koleda bez známého autora
Půjdem spolu do Betléma patří k písním, u kterých je příběh opačný.
Známý autor se nedochoval a píseň dnes žije především jako lidová koleda. Tradičně se její vznik klade do 17. století. Český rozhlas ji řadí mezi starší české vánoční koledy z tohoto období.
Její kouzlo spočívá především v jednoduchosti.
Pastýři se vydávají do Betléma, zpívají a vyzývají ostatní, aby šli s nimi. Krátké fráze se opakují a známé „dudlaj, dudlaj, dudlaj dá“ dodává písni výrazný rytmus.
Právě taková jednoduchost byla pro dlouhé předávání písně ideální. Nebylo potřeba znát noty ani celý text. Píseň si člověk jednoduše zapamatoval.
Zajímavost
Melodie této koledy se dostala dokonce do vážné hudby. Půjdem spolu do Betléma byla podle historického přehledu citována v Mozartově baletu Maličkosti. Je to hezký příklad toho, že lidová hudba neputovala jen z kostelů a škol k lidem, ale někdy také opačným směrem – z lidového prostředí k profesionálním skladatelům.
Já bych rád k Betlému – z pastorely se stala koleda
U Já bych rád k Betlému se podařilo autora dohledat.
Píseň pochází z tvorby Františka Pokorného, kantora z Ronova. Vznikla ve druhé polovině 18. století jako pastorela a později zlidověla.
Její cesta je proto trochu jiná než u anonymních lidových koled.
Nejprve existovala jako konkrétní skladba konkrétního autora. Postupně se ale začala zpívat samostatně a její původní souvislosti ustoupily do pozadí.
Dnes ji proto většina lidí vnímá jednoduše jako vánoční koledu.
Pásli ovce Valaši – koleda spojená s Valašskem
Pásli ovce Valaši má mezi českými koledami zvláštní postavení. Už její název odkazuje na valašské prostředí a pastýřský způsob života.
Autor písně není známý a v pramenech je vedena jako lidová píseň.
Její příběh je založen na jednoduchém obrazu: valašští pastýři pasou ovce a anděl jim oznamuje narození Ježíše. Pastýři se potom vydávají do Betléma.
Koleda tak spojuje vánoční biblický příběh s obrazem horského pasteveckého života.
Právě motiv pastýřů je v českých vánočních písních velmi častý. U této koledy je však ještě výraznější díky samotnému označení „Valaši“.
U jejího původu bych byl ale opatrný. Často se na internetu objevuje tvrzení, že vznikla přímo v souvislosti s valašskou kolonizací. Pro tak přesné tvrzení bychom potřebovali spolehlivý historický doklad. Bez něj je bezpečnější uvést pouze to, že jde o anonymní lidovou koledu spojenou s valašským prostředím.
Štědrej večer nastal – stará koleda, která zní dodnes
Štědrej večer nastal patří k typickým staročeským vánočním koledám. Tradičně se její vznik klade do 17. století.
Na rozdíl od písní, které vyprávějí přímo o narození Krista, má tato koleda velmi jednoduchou stavbu. Oslavuje příchod Štědrého večera a obrací se přímo k lidem.
Právě díky tomu působí dodnes velmi přirozeně. Není to složitá duchovní skladba, ale krátká píseň, kterou si lze snadno zapamatovat a zpívat společně.
Její autor není známý. I zde tedy pravděpodobně sehrálo velkou roli ústní předávání.
Nesem vám noviny – mladší koleda, která zestárla
Na první pohled působí Nesem vám noviny jako jedna z nejstarších českých koled.
Její skutečný původ je ale mnohem mladší.
V kancionálu je text připisován Tomáši Bečákovi a datován rokem 1847.
To znamená, že píseň vznikla až v 19. století – tedy několik století po nejstarších českých vánočních písních.
Její text je přitom přesně tím typem písně, který si spojujeme se starou kolední tradicí. Začíná oznámením z Betléma a postupně připomíná narození Ježíše, příchod andělů a pastýřů.
A právě to je pěknou ukázkou toho, že stáří písně nemusí odpovídat tomu, jak stará nám připadá.
Zajímavá je také historie autorství. Vedle Tomáše Bečáka se v některých pramenech objevují jiné domněnky o původu písně. Proto bych v článku netvrdil kategoricky, že její autorství je zcela bez diskuse. Bezpečně doložený zápis v kancionálu ale uvádí Bečáka a rok 1847
Když se z autorské písně stane lidová
Příběhy českých koled ukazují zajímavý paradox.
Lidová koleda nemusí nutně znamenat píseň, kterou od začátku vytvořil anonymní lidový autor.
Někdy byl její původ velmi konkrétní.
Michna napsal Chtíc, aby spal. Bridel stojí za textem Veselých vánočních hodů. Pokorný vytvořil Já bych rád k Betlému.
Pak ale přišla další staletí.
Lidé jejich písně zpívali, upravovali, některé sloky vynechávali a jiné si oblíbili. Písně se vzdalovaly původnímu autorovi a začaly žít vlastním životem.
U některých skladeb se autorství zachovalo. U jiných se ztratilo úplně.
Právě proto dnes vedle sebe stojí staré anonymní koledy a písně, jejichž autora známe na den přesně.
Od středověké písně k dnešním Vánocům
České vánoční koledy tedy nemají jeden společný začátek.
Narodil se Kristus Pán nás zavádí až do 15. století. Chtíc, aby spal vzniklo v barokní době. Veselé vánoční hody mají původ v díle Bedřicha Bridela. Já bych rád k Betlému se zrodilo v prostředí pozdějších pastorel. A Nesem vám noviny přišlo až v 19. století.
Přesto dnes všechny zpíváme společně.
Během staletí totiž přestaly být jen písněmi své doby. Staly se součástí českých Vánoc.
A možná právě proto nám některé z nich připadají mnohem starší, než ve skutečnosti jsou.
Radostné Vánoce